Fotografické dílo Rudolfa Jandy bylo předurčeno jeho rodným krajem. Narodil se ve Frenštátě pod Radhoštěm jako syn tkalcovského mistra a švadleny. Ještě jako malý chlapec, když doprovázel svého otce za prací přes Radhošť, začal vnímat les, prales, jako něco bytostného, co mu pak během let vykrystalizovalo v ústřední téma tvorby. Školní léta strávil v Místku a pak jako stipendista na Carnotově lyceu v Dijonu, kde maturoval v r. 1926. Během studií práv na Karlově Universitě v Praze, která dokončil r. 1931, působil jeden rok jako domácí učitel v Madridu. Tehdy se k jeho znalostem francouzštiny, angličtiny a němčiny přidala španělština a jeho celoživotní zájem o literaturu a folklór se rozšířil o španělské písemnictví a lidovou píseň. Jako právník pracoval do r. 1950 ve státní správě na několika místech, potom až do r. 1967 v Hutním projektu a ve Vítkovických železárnách jako odborník na patentové právo.

Fotografovat začal ještě za studií, následuje příkladu svého dijonského spolužáka Jiřího Voskovce. Zprvu se věnoval portrétu, dalšími náměty mu byla města. Tato témata prolínají celou jeho tvorbu, ale od válečných let už v ní převládá krajina a posléze prales. Ten Janda soustavně dokumentuje a umělecky ztvárňuje nejen v Československu, ale také ve Španělsku, Rumunsku, Bulharsku, Kolumbii a Kanadě. Do r. 1976 pracuje s černobílou fotografií, pak přechází na barevné diapositivy.

(úryvek z katalogu)