To, co nás z přírody vyděluje, je naše svoboda. Eva Damborská se svobodně vydala na cestu tvoření ve šlépějích přírody. Odkrývá v sobě, jako člověk z boží přírody vzešlý, její schopnosti a tvoří svobodně a vědomě vedle ní.
Eva Damborská například recykluje bílý celulozový papír, propojuje ho s konopím, autorsky vyrobeným papírem z kapradin a travin, březovou kůrou apod. Využívá průsvitů, rytmicky řadí, vrství, opakuje. Pravoúhlé symetrické kompozice umocňuje organickými strukturami přírodních vláken. Citlivě pracuje s kontrastem barev i tehdy, kdy své tapiserie dobarvuje. Její „textilní“ umění je křehké, průsvitné, někdy se téměř rozpadající, jakoby znovu zcelené přírodou samotnou.

(úryvek z katalogu)